NAILS - Every Bridge Burning
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, tlak a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Zásadné info o kapele nájdete v recenzii na debutový album, tu bude reč o novinke, ktorú SERPENTINE PATH vydali koncom mája opäť u Relapse. „Emanations“ obsahuje sedem skladieb vrátane predtým ako singel vydanej „Disfigured Colossus“, má trištvrte hodiny, sympatický temný obal v pekelných farbách, a ak sa vám od tejto doom/death/sludgeovej úderky páčil debut, čvachtnete si aj tu.
Nezmenilo sa v zásade nič, až na to, že piatym do partie sa stal gitarista Stephen Flam, len tak mimochodom člen dávneho zhubného kultu WINTER, ktorý by od roku 2010 dokonca mal byť reaktivovaný, ale o nejakej novej tvorbe zatiaľ ani ťukes. Každopádne vplyv tejto štýlotvornej legendy u SERPENTINE PATH počuť ešte viac než predtým. Na škodu to nie je, SP sa našli v drsnej, valivej, zlovestnej forme metalu na križovatke skazy, smrti a bahna. Oproti WINTER znejú možno modernejšie a sú o čosi „rýchlejší“, ale kdesi medzi nimi a MORGION, MINDROT či starými MY DYING BRIDE v najmenej melodických, „nehitových“ pasážach, a takisto TRIPTYKON/CELTIC FROST v najtemnejších, možno minimalistických momentoch je teritórium, ktoré ovládajú pomerne suverénne.
8 / 10
Vydáno: 2014
Vydavatel: Relapse Records
Stopáž: 44:55
Hovadsky rozťahaná a ubýjajúca nuda.
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, tlak a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Další alternativa pro příznivce BORKNAGAR je tato parta z Rocky Mountain. Sice nic převratného, ale jízda je to patřičně ostrá i melodická, plná hezkých momentů a přesvědčivé instrumentace. I střídání growlingu a čistého vokálu je namixováno s přehledem.
Páni muzikanti, hoďte tam něco svižného a veselého, kytary ať závodí s klávesami. Dobré, to je ono. Trochu kýčovité jak ti Taliáni STAMINA. A kdo je ten starý pěvec v novém čepci? Ale, nebyl on u ROYAL HUNT? Dobře jste to skloubili, radost poslechnout.
V pátek nás čeká masivní exploze v podobě novinky německých kanonýrů, to se cítím oprávněn tvrdit už na základě luxusního čtyřpísňového EP, které obsahuje ten nejlepší melodický black / death s hnilobným pachem obinadel a lidského masa. Fans do haptáku!
A jsou zpět. Po dekádě odmlky. Opět rozjuchaní, lehce infantilní, ale hlavně maximálně kreativní a hraví. Deska, u které se prostě nejde nepohupovat do rytmu. Je v tom nezbedná nakažlivost.
Řecký instrumentální postrock, jenž koketuje s blackgazem, ambientem i cinematickou hudbou, který se nebojí ani klávesových ploch a piana. Fascinující vizuál skvěle odráží znepokojivost a melancholičnost jejich hudby.
Další španělský příspěvek do už nyní bohaté nadílky výborných doom metalových nahrávek letošního roku. „Espectres“ je klasický, dřevní a čistý doom, přesto stále velmi emotivní a prodchnutý krásně ponurou atmosférou.